E-SHOP | FreeFish



Rozšířené vyhledávání

Doprava zdarma

O nás >> Články a testy >> Kaprařina na přehradách 2011

Kaprařina na přehradách 2011

Přehrada.

Na začátku roku 2011 jsme s kamarády naplánovali dlouhou 15-ti denní výpravu na francouzské jezero Sant Cassien. Datum odjezdu jsme zvolili na desátého listopadu. Výpravě na Cassien jsem musel přizpůsobit celou sezónu, hlavně časově. Jezdil jsem zejména na víkendové výpravy na pískovny a řeky poblíž bydliště. Fotky největších kaprů z těchto akcí jsem zaslal do rubriky Zprávy od vody na našem webu. Ale konečně k jedné z mých oblíbených přehrad. V průběhu roku jsem se k jejím břehům podíval jen dvakrát na víkend. Poprvé jsem v podstatě snadno přišel ke krásnému úlovku. Kamarád Honza s jeho kolegou Seržou zažívali svoji první kaprařskou dovolenou, na kterou hned tak nezapomenou. Za týden vytáhli spousty kaprů, z nichž dva měli přes 15 kg. V tomto týdnu mi zavolali, jestli nechci přijet na víkend zachytat a přivézt jim nějaké zásoby. Rád jsem přijal lákavou nabídku. Vyzvěděl jsem, na co jim to od nás nejlépe jezdí, v pátek jsem ve skladu nabral pár kil boilies a vyrazil za nimi. Kapři brali i po mém příjezdu a kluci, leč začátečníci, mi dělali radost ukázkovým zacházením s úlovky. V sobotu ráno jsem řádně zakrmil a kapři ihned reagovali. Honzovi jsem nafotil kapra 15 kg a on mě za to šupíka 14,5 kg. V neděli jsme společně spokojeně odjeli.

 

Šťastný Honza s jedním z jeho prvních velkých kaprů.

Můj jarní úlovek 14,5 kg.

 

Další výpravu na přehradu jsem podnikl až v září s přítelkyní Luckou, která také rybaří. Nejdříve se s vámi podělím o pár postřehů z lovu na údolních nádržích.

 

-- Po většinu roku je na přehradách velmi rušno a vodu prochytává spousta rybářů všech odvětví našeho hobby. V tomto případě je dobré lovit v kratších vzdálenostech od břehu. I když své nástrahy rád vyvážím, chytám pokud to podvodní terén dovolí v odhozové vzdálenosti. Má to své výhody. O tom, že dostaneme své montáže na krmné místo bez častého zavážení, či v nepřízni počasí, asi ani nemusím psát. Důležitým plus je také větší klid jak pro kapry, tak pro lovce. Každý rybář touží po úlovku, a jakmile vyrazíte ve člunu zdolávat pořádného macka, nezůstane to bez povšimnutí. Pokud zavážíte daleko podél břehu nebo k druhé straně, začne vaše lovné místo přitahovat magickou silou okolní rybáře. S tím má asi každý kaprař lovící na přehradách své zkušenosti. Někteří rybáři například nemají problém vyvézt krmítka tam, kam položíte montáž a vše prokrmit šrotem. Oblíbené je také zakotvit si poblíž úspěšného místa pramici a zkusit štěstí po svém. Od 16. června vyplouvají vláčkaři a nemůžeme jim mít za zlé, pokud nám omylem vytáhnou pracně do dáli vyvezenou montáž. Těmto a dalším úsměvným i znepříjemňujícím situacím většinou předejdete lovem v odhozové vzdálenosti. Nikdo vám nebude kapry zbytečně rušit. Na břehu se chovejte tiše, tím vytvoříte oproti okolí klidovou zónu a máte velkou šanci, že se zde kapři budou krmit.

 

-- V jakých hloubkách a v kterých místech na přehradách lovit? Na to neexistuje žádné univerzální pravidlo. Vždy záleží na okolnostech v místech, kde lovíte. Já obvykle jeden prut směřuji na zatopené koryto řeky, kde prokrmuji velkou plochu. Pokud je v korytě nános bahna, jedině dobře. Atraktivní boilies si najdou kapři i zde, stejně jako si v bahně najdou škeble a patentky. Montáž umísťuji do středu krmného místa a na vlasec zavěšuji zadní olovo (back lead) tak, aby dopadlo také do bahna. Tím mi zapadnou poslední metry udice do bahna. Takto mám chyceno mnoho krásných ryb. Druhým prutem krmím méně a zkouším různé hloubky, hrany až po mělčiny. Zde většinou zadní olovo neriskuji, hrozí uříznutí vlasce či šňůry o skály. Velké kapry jsem chytil i v hloubkách přes 20 metrů, k hloubkám přes 25 metrů nemám důvěru a zkouším je jen výjimečně.

 

-- Krmení na přehradách je kapitola sama pro sebe. Jak jsem již zmiňoval, přehrady jsou téměř celoročně obsypané rybáři a kapři zde ochutnají hromady různého krmení. Mám spoustu přátel, co na přehrady jezdí a nelze říct jednoznačně, zda je lepší nakrmit masivně, či spoléhat jen na špetku krmení. Já zkouším obojí napříč ročními obdobími. Jedna spojitost mezi často úspěšnými kapraři je určitě kvalitní nástraha pod háčkem. To, že kapry přilákáte na krmné místo, neznamená, že zaberou. Mám na to svou teorii. Zkráceně si myslím, že kapr je natolik pozorný, že téměř vždy vypozoruje svými smysly nebezpečí u nástrahy s háčkem, ale něčemu prostě neodolá a slupne to i přes prvotní strach. Zažil jsem již spoustu případů podporující mé domněnky.

Krmte partikl, boilies, pelety v množství, jaké uznáte za vhodné, ale pod háček doporučuji dávat vždy atraktivní a účinnou nástrahu. Pak nebudete muset na vysněné úlovky čekat spoustu dní, týdnů či dokonce let.

 

--Montážemi se zabývá spousta článků. Já ničím novým neoslním. Již pár let používám na většině revírů 30-50 cm dlouhé montáže. Návazcové šňůrky používám ztužené, z jedné třetiny až poloviny stažené a zatěžkané broky. Největší důraz kladu na co nejostřejší, pevné háčky. Nemám žádnou oblíbenou firmu na kaprařskou bižuterii. Od každé se mi líbí něco jiného, a co se mi osvědčí, používám dál.

 

 

Mé oblíbené náčiní.

 

 

Trocha teorie za námi a pojďme se vrátit k zářijové výpravě. S Luckou jsme se rozhodli využít státní svátek ke Dni české státnosti, který vyšel na středu, a zůstat na přehradě do neděle. V pondělí jsme si sbalili všechny věci včetně krmení. Na tuto výpravu jsem si vzal 7 kg mého nejoblíbenějšího boilies Červený játrový losos s AK čerstvý uzený losos. Toto boilies mám nastražené vždy na jednom z prutů, ať lovím kapry kdekoliv. K tomu jsem si přibalil 5 kg boilies Zelená oliheň s AK oliheň, chobotnice s výtažkem z koi kapra a zhruba 8 kg partiklu tvořeného řepkou a tygřím ořechem. Oba druhy boilies jsem měl v mixu průměrů 16, 20, 24mm, který často děláme na přání našich zákazníků. V úterý po práci jsem vzal svoji foxteriérku Zorku, nabral Lucku a mohli jsme vyrazit mým oblíbeným směrem. Cestou jsme doplnili háčky, PVA materiály a jiné drobnosti v rybářství v Týně nad Vltavou. Ochotný majitel prodejny mi doporučil na zkoušku háčky Centurion 2000 od firmy Carp ´R´ Us. Po příjezdu na přehradu jsme zjistili, že nápad vyjet na státní svátek a zůstat do neděle dostal snad každý rybář v republice. V životě jsem zde neviděl tolik lidí. Přeskládali jsme věci z auta do člunu a hurá najít nějaké volné místo. Všechna má oblíbená místa byla obsazená a tak nezbývalo než pádlovat dál a dál, než jsme jedno volné místečko přeci jen našli. Už byla tma, přesto jsem nelenil a proklepal jsem si různé hloubky olovnicí. Naštěstí zde dno klesá rychle do hloubky a nebudeme muset vyvážet. Našel jsem bahnité koryto pro lov na lososa i slibný svah bez zlomů z mělčiny až do koryta, který jsem chtěl prochytávat zelenou olihní. Řádně jsem prokrmil obě místa a nahodil pruty. Lucka si nahodila svůj nový kaprový prut 3,05m dlouhý s akcí 2,25lb, který jí oproti klasickým 3,6m děličkám sedl okamžitě do ruky. Společně jsme postavili bivak, poklidili věci a šli spát. Ráno jsme vstali a kolem dokola byli všude rybáři a stále přijížděli další. „To si kapři zase nacpou pupky, snad se vyhnou masařům a budou pěkně růst.“ pomyslel jsem si. V pravé poledne jsem dostal první záběr na zelenou oliheň. Nechtěl jsem na sebe příliš upozorňovat, a tak jsem rybu zdolával ze břehu. Po pár minutách krásného souboje se u podběráku objevil velký lysec. Rozklepaly se mi kolena. Pěkných lysců zde mám nachytáno velmi málo. Kapr se otočil a začal znovu boj. Po chvíli jsem měl lysce zase u podběráku, znovu výpad a montáž vylétla z vody! Mohutné tělo zmizelo v hlubinách, takové zklamání! Lucka mě utěšovala, že přijde jiný. Vyměnil jsem návazec za podobný ovšem s doporučeným háčkem Centurion 2000. Nahodil jsem prut s PVA punčochou naplněnou půlkami boilies a kolem jsem zakrmil kobrou asi půl kila boilies. Sedl jsem si a smutně čekal na další šanci. Ta přišla hned za chvilku. Lucka měla pravdu, přišel mi další lysec, bohužel neměl ani 70 cm. První den přišly záběry, to je nejlepší znamení. Druhé ráno zabral kolem deváté kapr 72 cm. O hodinu později přišla další krásná jízda. Tentokrát jsem nenechal nic náhodě a ze člunu jsem zdolal šupináče 13,7 kg. Odpoledne a celou noc to ani nepíplo. Zase až ráno najeli kapři a žrali jako diví. Chytil jsem tři kapry od 65 do 70 cm a jeden kapr mi uřízl návazec o skálu. Naštěstí to podle tahu nebylo nic velkého. Lucka měla nahozený na kapra jen jeden prut v korytě. Odtud nám záběry nepřicházely. Všechny kapry jsem zatím chytil mimo koryto ze svahu na zhruba 6-ti metrové hloubce. Feederem zkoušela malé krmítko s červíky, ale ani na to nebralo. Večer nás napadlo na sobotní a nedělní ráno zvýšit šance. Navázali jsme můj náhradní prut, starý, tvrdý teleskop osedlaný pořádným navijákem s baitrunnerem. Tento prut Lucka nahodila podél břehu do stejné vzdálenosti a hloubky, jako mi bralo. Brzy ráno mi přišel záběr od malého kapra. Pomalu se rozednívalo, nahodil jsem a šel ještě zalehnout. Pak slyším ukrutnou jízdu. Lucce se rozjel nově nahozený prut. Vyběhli jsme z bivaku a Lucka uchopila prut. Bohužel nemá na žádném svém prutu baitrunner a není na něj zvyklá. Přední brzda byla nastavená na nához „na tvrdo“. Překlapla z volnoběžky do utáhlé brzdy. Starý teleskop se ohnul, až ho neudržela kolmo a narovnala prut směrem ke kaprovi, přičemž udělala tři kroky k vodě. V tu chvíli jsem se skutečně bál, že mi přítelkyni stáhne kapr do vody. Byl to takový fofr, že jsem nestihl nic dělat. Pak se lehce protočila cívka, kapr přiohnul háček a vyřízl se. Lucka opřela prut o strom a měla slzy na krajíčku. Chtěla si také ulovit pořádného kapra, čekala na něho tolik dní a zrovna zabere na tenhle prut. Tenhle pocit znám, utěšil jsem ji a vtipné poznámky jsem si nechal raději pro sebe. Nedá se nic dělat i neúspěch k rybařině patří. Lucka znovu nahodila prokletý teleskop. Sedli jsme si ke kávě a vychutnávali jsme si mlhavé, klidné ráno. Netrvalo dlouho a měl jsem jízdu já. Ihned jsem poznal, že nejde o malou rybu a ze člunu jsem zdolal krásného šupináče 13,8 kg. Pár fotek a plav. Lucky se nepustila smůla. Po uklidnění hladiny jí zabral další kapr, ale zajel do utržené montáže tvořené 0,50mm vlascem a zrezlými trojháky. Ač jsme ze člunu rychle vše vyprostili, kapr už byl fuč. Kapry jsme dokonale rozplašili a mohli jsme si užívat sluníčka a čekat, co nám přinese poslední ráno. Nedělní ráno jsem ještě ulovil tři kapry, z nichž největší měl 9 kg, a v poledne jsme vyrazili domů.

13,7 kg.

 

 

 

 

 

13,8 kg radosti.

 

Tak plav kamaráde a příště ať máš 15 kg!

Doma jsem povyprávěl o úspěšné výpravě Kubovi, který se mnou jezdí na většinu výprav, ale přes léto se věnoval spíše nohejbalu. Nedalo nám to a další víkend jsme jeli znovu na místo činu jen s pár kily boilies. Kapři brali úplně obráceně. Na předešlé výpravě s Luckou nám brali kapři, až na jednu výjimku, pouze mimo koryto z hloubek kolem 6-ti metrů a všechny záběry přicházely dopoledne. Za týden se vše změnilo. První záběr přišel Kubovi ještě v pátek večer na Červeného játrového lososa z koryta. Kapr měl pěkných 10,1 kg. Další kapr přišel Kubovi také v noci, ovšem než jsme skočili do člunu, kapr se vyhákl. Já jsem se dočkal dvou záběrů až další den, také přímo z bahnitého koryta a v noci. Pěknější kapr měl 10,3 kg. Dvě ryby přes deset kilo za víkend je na svazovou vodu také velký úspěch. Ještě před odjezdem jsme plánovali další výpravu. Další týden jsem měl pracovní povinnosti, ale ten potom… „No to já také můžu.“ dodal Kuba a bylo jasno. Domluvili jsme se, že po dlouhé době vyzkoušíme předkrmit velké množství partiklu. Ještě nikdy jsem nevařil takové množství kukuřice, pšenice a řepky. Zdálo se mi to bláznivé koncem října takhle krmit. „Při nejhorším dostanou před zimou naši miláčkové pořádně nažrat.“ prohlásil Kuba a tak se také stalo. Dvakrát jsme byli předkrmit zhruba 30 kg partiklu a 5 kg boilies.

V pátek jsme přijeli na místo. Naštěstí už nebyla přehrada tak obsazená a předkrmené místo bylo volné. Já jsem stejně jako předešlé výpravy nahodil jeden prut se Zelenou olihní kousek od kraje na menší hloubku. Použil jsem jeden a půl 16mm kuličky a do PVA punčošky jsem nandal půlky 24mm kuliček. Na toto místo jsem nakrmil pouze půl kila boilies. Pruty, co jsme měli nahozené do koryta, jsme zasypali 15-ti kily partiklu a 5-ti kily boilies. Do rána nepřišel záběr a tak jsme pěkně vyspávali. Až se mi rozjel prut nastražený mimo koryto. Chvíli jel přes brzdu po proudu, bylo jasné, že není malý. Než jsem skočil do člunu, otočil směr a jel ke mně. Kapr jel podél břehu a podjel můj druhý prut a oba Kubovy pruty. Kuba vylezl z bivaku a koukal, co se děje. Naštěstí se kapr obrátil a jel tou samou cestou zpátky, kde boj pokračoval. Zmatený Kuba za stromem si dopnul pruty a zeptal se mě, jestli byl velký. „Já ho ještě tahám a je to kapr jako tele.“ odpověděl jsem roztřeseně. Po podebrání kapra jsem zažil ten krásný pocit, který se nedá popsat slovy. Kapra jsme rychle zvážili, vyfotili a pustili. Krásný den, největší kapr v životě 17,5 kg a ještě jeden den rybařiny před sebou. Prostě báječná sobota. Z rozkrmeného koryta to do neděle ani nepíplo, takže to masivní krmení asi nebyl dobrý nápad. I když možná přilákalo právě toho obřího šupináče, který opodál slupnul mojí malinkatou nástrahu. Ať už to bylo tak, či jinak, poslední výpravy se vydařily a my si užili krásný konec sezóny.

 

Všem čtenářům přeji krásné chvíle u vody a vysněné úlovky vrácené zpět vodě.

Za Free Fish team Ondřej Kopačka.

 

 

Nádherný kapr 17,5 kg a jeho pořádná tlama.

Ještě jednou můj macek. :-)

Noční destikiláčové.

9 kg.


Zorka číhá.